Výšlap ze Březí
Náš výšlap ze Březí začínáme v krásné romantické krajině u farmy Olšovka, v místě mezi pastvinami, které samo o sobě připomíná zemský ráj a nikoho by ani ve snu nenapadlo, že zde v minulosti bydlel zavrženíhodný kat. Kdy a kým byla ves Březí založena, není doloženo. Prostor dnešní obce byl obydlen s velkou pravděpodobností před 11. stoletím, jak dokládá několik hradištních střípků, které máte možnost si prohlédnout v žinkovském muzeu. Březí dnes zdobí hned tři kaple
Náš výšlap ze Březí začínáme v krásné romantické krajině u farmy Olšovka, v místě mezi pastvinami, které samo o sobě připomíná zemský ráj a nikoho by ani ve snu nenapadlo, že zde v minulosti bydlel zavrženíhodný kat. Kdy a kým byla ves Březí založena, není doloženo. Prostor dnešní obce byl obydlen s velkou pravděpodobností před 11. stoletím, jak dokládá několik hradištních střípků, které máte možnost si prohlédnout v žinkovském muzeu. Březí dnes zdobí hned tři kaple. První, soukromá kaple Tolerance a porozumění, je přímo na Olšovce. Další, tzv. Dolní z období baroka, prý vznikla z vděčnosti tam uvízlého sedláka s povozem, který za tmavé noci zůstal s koňmi v bažině a byl jimi zle pokopán. Sedlák přislíbil, uzdraví-li se, vystavět kapličku na vedlejších drahách a také tak učinil.
Obec protíná zelená turistická značka, po které se vydáme i my na naši procházku. Můžeme jít jednak směrem severním, do obce Letiny (3,5 km), kde byly v minulosti věhlasné lázně, které měly největší pověst koncem 19. a počátkem 20. století, kdy byl jejich ředitelem balneolog světového jména MUDr. Vojtěch Mrázek. V roce 1882 byla postavena budova Myslivna, v roce 1900 vila Anna a v roce 1901 hlavní lázeňská budova, propojená krásnou dřevěnou kolonádou. Lázně navštívili i známé osobnosti, například skladatel Haydn, spisovatelé Alois Jirásek a Karel Čapek, či herec Miroslav Horníček. Mezi památky dnešní obce patří kostel sv. Prokopa, který je zmiňován ve 13. století a dále hora Bzí, v roce 1419 místo památného sněmu husitů v čele s Janem Žižkou.
Naopak jižním směrem z obce Březí povedou naše kroky do nejkrásnějšího městyse v Čechách, samotných Žinkov, projdeme se po hrázi malebného rybníka Labuť, zámeckým parkem, ve kterém roste mimo jiné smuteční smrk či v červnu kvete skvostný tulipánovník, a kde údajně vznikala i část scén naší nejslavnější pohádky Pyšná princezna, a vyrazíme na Neurazy, kde spatříme krásnou původní dřevěnou zvoničku. Podobné byly kdysi téměř v každé obci. Nad Neurazy se nachází Kakov – rozcestí (8,5 km ze žinkovského náměstí) a kousek od něj pak na červené značce směrem na Plánici narazíme na Velký kamen, kde bylo objeveno sídliště chamské kultury z pozdní doby kamenné – eneolitu. Výhledu do okolí dnes brání koruny stromů, ponejvíce buků, které tvoří původní přirozený porost oblasti. Přírodní park Kakov – Plánický hřeben je nejmenším přírodním parkem v bývalém okrese Plzeň-jih. Roste zde například chráněná populace česneku medvědího, bledule jarní, v lesním komplexu hnízdí čáp černý, pravidelně zde migruje i rys ostrovid.
Červená turistická značka (Křižíkova cesta) vedoucí z Nepomuku do Plánice, je původní cesta, po které údajně nosila Křižíkova matka svému studujícímu synovi potraviny až do Prahy. Jak se matce šlo, si vyzkoušíme částečně i my, neboť se z Kakova vydáme po červené značce směrem na Nepomuk. Ujdeme jen necelých 11 kilometrů, Křižíkova matka jich musela šlapat zhruba 12x více. V tomto poutním městečku můžeme obdivovat hned čtyři stálé expozice, ať už tradiční městské muzeum, Svatojánské muzeum pod věžemi kostela, Muzeum historické techniky na staré zelenohorské poště, či rodný dům Aug. Němejce, tvůrce opony plzeňského velkého divadla, s galerií jeho skvostných děl.
Z Nepomuku se vrátíme zpět do Březí po modré značce, cestou budeme obdivovat samotu Silov (Nový Silov), o kterém se praví, že i kdybychom prošli celou naši zem křížem krážem, těžko najdeme líbeznější zákoutí, než to Silovské. Celkem ujdeme či ujedeme na kole zhruba 32 kilometrů, seznámíme se s prastarou historií kraje, která je pozoruhodná stejně tak, jako zdejší krajina.
