Zámek Žinkovy
Otevírací doba:
zámek nepřístupný.
Rozsáhlý romantický pseudoslohový zámek, jehož nynější podoba vznikla přestavbou zbytků vodní tvrze a staršího barokního zámku. Do dnešní podoby přestavil zámek Karel Wesselý po r. 1897. Následovaly drobné romantické úpravy.
Historie
Na místě dnešního zámku stávala tvrz, která je poprvé zmiňována r. 1525 při dělení majetku mezi bratry z Klenové (Klenového). Zakladatel sousedního hradu Potštejna/Potenštejna Půta z rodu Drslaviců se původně psal ze Žinkov; po vymření této větve rodu přešlo panství na Přibíka z Klenové. Zámek, jakožto jednoduchá barokní budova o dvou patrech a třech křídlech, byl postaven za Viléma staršího z Klenové mezi léty 1624-1642. V r. 1712 prodali Vilémovi vnuci Žinkovy hraběti Janu Františkovi ze Steinau, který je dal věnem své dceři Marii Terezii, provdané za hraběte Václava Josefa z Vrtby. Vrtbové drželi Žinkovy do r. 1830; František Josef z Vrtby odkázal svůj majetek Janu Karlovi z Lobkowicz, po něm je získal jeho zeť hrabě Filip Schenk ze Stafenberka. R. 1883 koupil Žinkovy hrabě Jan z Harrachu, který dal zámek opravit a zčásti přestavět. Hlavní přestavba proběhla za architekta rytíře Karla Wesselého, který zámek koupil r. 1897 a proměnil ho v pseudoslohové romantické sídlo. Po jeho smrti držel Žinkovy krátce Jeroným Colloredo-Mannsfeld a r. 1916 je koupil Karel Škoda, v majetku jehož rodu zůstal až do r. 1945. Ve 2. pol. 20. století sloužil odborové rekreaci. Po r. 1989 přešel do soukromého vlastnictví. Zámek i jeho blízké okolí jsou však veřejnosti nepřístupné.
