Hrátky nejen se zvířátky
Vydejte se z Tojic přes Vrčeň a Klášter do Nepomuka. Cestou na Vás čeká nejen tojická minizoo se slavnými nutriemi, ale třeba i návštěva hrnčířské dílny ... a samozřejmě majestátní ruiny cisterciáckého kláštera. Vhodné pro pěší i cyklisty.
Tip na výlet Václava Silovského
Na konci obce Tojice, nebo chcete-li, na jejím začátku, je místo, které jak by řekl Marty z Madagaskaru „nemá chybsona.“ Z mostu překlenujícího potok Víska je možné spatřit několik vzdálených příbuzných myšáka Stuarta, populaci Nutrie říční. A co je hlavní, nikde nenajdete nápisy NEKRMIT!, tak jako je znáte ze zoologické zahrady. Naopak: tvrdý chléb, rohlíky, jablka či mrkev jsou vítány, a když budete mít štěstí, podaří se vám si napůl ochočené nutrie i pohladit. Je jich tu tolik, že se prý každý jejich počítáním unaví. Možná i proto byla na druhém konci Tojic zřízena malá relaxační zahrada, kde je např. chodník z oblázků pro masáž chodidel, vodní nádrž s rybami, trampolína, či velká šachovnice na dámu.
Vhodné místo pro načerpání energie před další zastávkou, na níž Rachotil Gordon vozí rachotící expres, kde je James červený jako raketa a dvakrát tak dlouhý, nebo kde je možné občas spatřit i spokojeného Tomáše. Chcete-li je vidět, musíte zavítat ve Vrčeni do Muzea historické a modelové železnice, druhého nejrozsáhlejšího elektrifikovaného kolejiště v Čechách. Železničářský nadšenec pan Navrátil zde předvádí i další historické předměty ze skutečné železnice (uniformy, lampy, cedule, odznaky, jízdenky, razítka…).
Nudit se rozhodně nebudete ani U mistrů. Ten mistr, po kterém byla chalupa nazvána, byl mistrem ve vrčenských hutích v 18. a 19. století. Název chalupy se zdál manželům Kahounovým vhodný i jako značka keramické dílny, kterou můžete navštívit a trochu se v ní „umazat“ od hlíny. Když v přilehlé stodole instaloval pan Kahoun keramický ateliérek a následně i pec, a paní Kahounová zasedla za hrnčířský kruh, přišla prý rodina o teplé večeře. Zda práce s hlínou chytne podobným způsobem i vás, si můžete v této dílničce vyzkoušet na vlastní ruce. Manželé Kahounovi slibují dětem i rodičům, že se jim určitě povede něco vytvořit. Jejich stodola a dvorek tak může poskytnout chvilku tvůrčího relaxu, neboť hlína údajně léčí i duši.
O pár domů dál u Šulcových nemá hrabivý bandita Alameda Slim pražádnou šanci na úspěch, neboť na jejich farmě, ač malé rozsahem, jsou zvířátka ještě odvážnější, než Buck a Maggie v příběhu U nás na farmě. Ani její majitelé, Helena a Karel, nejsou žádní strašpytlové. Aby si mohli splnit svůj dětský sen, přestěhovali se z města rovnou na venkov, a vyměnili tak pohodlí panelového domu za každodenní péči o prasátko, kozy, drůbež, králíky, holuby, křepelky a kočky. A právě ta odvážnější zvířátka se nechají od dětí nakrmit a možná i podrbat za ouškem. O každém z nich se děti dozvědí něco více. Šulcovi tak udržují tradici venkova, kam drobná hospodářská zvířata určitě patří. A pokud by vám to nestačilo, je možné se podívat, nebo si i vyzkoušet některé nástroje, které se dříve používaly a mimochodem slouží dobře dodnes. A stejně jako chytrá zvířátka, tak ani chytré děti bandita Slim nikdy neošálí.
Jak říkala Dory, která nedávno proplouvala starým náhonem u klášterského mlýna: „Tý jo, to by mohlo být napínavý jako kšandy.“ A jistě měla pravdu. A třeba přitom myslela na to, zda přijde na zdejší dětské hřiště i vodník z klášterského rybníka, nebo na to, co vše asi uvidí ze slavného cisterciáckého kláštera vypáleného husitskými bojovníky. Spíše si však lámala hlavu nad tím, kde že je asi ten Červený most, o kterém ji vyprávěly želvy v golfském proudu při její cestě za Nemem. Pomůžete jí ho při cestě z Kláštera do Nepomuku najít?
