Z historie rodu Němejců II.

V sobotu 2. září se po pěti letech uskuteční v Nepomuku  v pořadí již páté historické setkání rodu Němejců, které se koná pod záštitou města Nepomuku a starosty města ing. Jiřího Švece od 10:00 hodin v sále Švejk Restaurantu U Zeleného stromu.

Setkání se zúčastní kolem 110 nositelů příjmení Němejc, ale také dalších příbuzných a sympatizantů našeho rodu z celé ČR, ale i ze zahraničí. Organizátoři touto cestou bych zvou na setkání všechny blízké i vzdálené příbuzné z Nepomuku i okolí. S použitím materiálů Ing. Rostislava V. Němejce, Ph.D. uvádíme některá zajímavá fakta z historie rodu a souvislostech s Nepomuckem.

Dalším ze střípků neznámé a dnes již zapomenuté historie týkajícího se města Nepomuku je šlechtická rodina Edler von Nemec, jejíž zakladatel, byl koncem 19. století za své zásluhy u c.k. armády povýšen císařem Františkem Josefem I. do šlechtického stavu. Jednalo se o teplického rodáka, c.k. plukovníka Heřmana Němejce (1840-1912), jehož otec, řezník a hostinský, Jan Nepomuk Němejc (1807-1884), byl jedním z malířových praprastrýců a z Nepomuku přímo pocházel. Po vyučení řemeslu řeznickému v Praze se Jan Němejc po roce 1827 usazuje v severočeském lázeňském městě Teplicích (Teplitz-Schönau), kde se v roce 1834 oženil s Marií Annou Sommerovou (1811-1853), měšťanskou dcerou nájemce městské střelnice v Teplicích-Letné čp.127, Antonína Sommera (1782-1834). Jan Němejc, sám člen místního střeleckého spolku, hned po tchánově smrti dostal do pachtu tchánovu Střelnici (ten ji měl v nájmu v letech 1821-1834). Sám pak tuto jednu z nejlepších a nejlukrativnějších restaurací v lázeňském městě úspěšně provozoval v letech 1834-1851, což bylo základem majetkového a společenského vzestupu rodiny. Později, v letech 1851-1871, provozuje hostinec Zum Eiskeller na Dubské ulici, v letech 1871-1884 rodina vlastnila činžovní dům v Alejní č.3/214. Z manželství vzešlo neuvěřitelných 18 dětí, z nichž se 9 dožilo dospělosti. A právě jeho nejstarší syn Heřman se věnoval (stejně tak jak i jeho potomci), vojenské kariéře. Zajímavé byly i osudy mladšího Janova syna Jana Nepomuka:

• Heřman Edler von Nemec (1840-1912), c.k. major (1893) 96. regim. Hermanna svob. pána von Ramberg (1820-1899), později plukovník. Držitel rakouského válečného kříže za zásluhy, rakouského vojenského důstojnického řádu III. třídy, válečné medaile a medaile za polní tažení v roce 1864. V řadách c.k. rakouské armády byl od roku 1859. Jeho rodina žila v rakouském Grazu a Klagenfurtu. V čistě rakouském prostředí si dne 5.5.1879 mění své rodné příjmení Němejc na příjmení Nemec, které jeho potomci užívají dodnes. Majestátem daným ve Vídni dne 8.5.1893 byl povýšen císařem Františkem Josefem I. (1830-1916) do rakouského šlechtického stavu s čestným titulem „šlechtic von Nemec / Edler von Nemec“. Jeho ženou byla Marie Barbora Casparová (1859-1946), dcera MUDr. Karla Ernsta Hugo C. a Marie Großmaierové z Vídně.

Rodina c. k. plukovníka Hermanna šlechtice von Nemec (1840-1912) s chotí Marií Barborou roz. Casparovou (1859-1946) a dětmi Hugem (1882-1965) (c.k.plukovník),
Heřmanem (1883-1917) (c.k.válečný letec) a Marií Annou Barborou (1888-1977), později provdanou za c.k. hejtmana Karla Bedřicha Nowého. Klagenfurt (kolem r.1893).

• Jan Nepomuk (Nemetz) (1844-1905), mistr řeznický a poměrně zámožný velkoobchodník dobytkem v Mostě čp.286. Jeho 1. ženou byla Viktorie Haberschitzová (1839-1886), druhou ženou pak Johanna Rozálie Zintlová (1853-1928), dcera měšťana a obchodníka Matěje Zintla z Wolfsbergu v Korutanech. Dcera Johana Františka (1874-1942) se r.1897 v Mostě provdala za Antonína rytíře von Lubicz-Lisowski (1863-1920), c.k. vrchního komisaře finanční stráže v Mostě, syna Rudolfa rytíře von L.-L., velkostatkáře a majitele zámku v Pleszowicích čp.1 a Heleny roz. Machan z Rotatic, okres Przemyśl v Haliči. Janovi potomci žili po roce 1920 ve Vídni, resp. potomci Heřmana žijí u Klagenfurtu v rakouských Korutanech.

Rodina c. k. plukovníka Huga šlechtice von Nemec (1882-1965) s chotí Martou Marií Terezií Kateřinou roz. Königovou (1882-1970) a syny Hugem (1919-1940) (u armády) a Emilem (1921-2007) (inženýr, dvorní rada Zemské vlády v Korutanech). Klagenfurt (kolem r.1928).

Šlechtická větev rodu Němejců (Edler von Nemec) byla blízce spřízněna s přímými předky autora tohoto článku. Bratranec c. k. plukovníka Heřmana von Nemec (1840-1912), Matěj Němejc (1823-1872), byl v letech 1854-1872 nájemcem hostince Panský dům na nepomuckém náměstí čp.149 (před ním jej měl v letech 1840-1854 v nájmu jeho tchán, hostinský Matěj Jedlička (1787-1858)). Matěj Němejc byl majitelem domu čp.145 a jeho potomci pak v letech 1886-1923 vlastnili dům čp.156 (dnes U Petrů). Ostatně s tímto domem je spojena i osoba JUDr. Petra Jana Němejce (1890-1951), který se zde 13.8.1890 narodil.

Plzeňské listy, inzerát na prodej domu čp.156 vyšel 8.5.                               Hostinský a řezník Jan Němejc                                         Dům čp. 156 (vpravo), který až do
a 11.5.1886. Téhož roku dům od příbuzných (rodina Vojtěcha                      (1852-1907) se ženou Marií a dcerou                                r. 1923 vlastnila rodina Němejcova.                           
Němejce jej vlastnila v letech 1862-1886) kupuje rodina                               Aloisií Anou, provdanou                                                       Od roku 1923 je ve vlastnictví
Němejcova z čp.145. Funguje zde kupecký krám, vinárna                            Královou, poslední majitelkou čp. 156.                             rodiny Petrovy.
a advokátní kancelář. Předci vlastnili dům do roku 1923.

(pokračování)