O nepomuckém fotoklubu

Hlavním pojítkem všech členů je fotografie mnoha žánrů, ale kromě fotografické činnosti po dobu existence klubu pořádali celou řadu zajímavých akcí pro veřejnost. Za zmínku určitě stojí několik setkání s cestovatelkou a fotografkou Kamilou Berndorffovou, s filmařem Václavem Chaloupkem, se skvělým, bohužel, předčasně zesnulým, fotografem Václavem Samkem, s uznávaným fotografem ptactva Bohoušem Máškem atd. S nepomuckým sběratelem p. Bohuslavem Šotolou jsme absolvovali několik výprav na Šumavu a také jsme měli možnost si prohlédnout  část jeho neuvěřitelně bohatého archivu fotografií, pohlednic a dalších sběratelských kuriozit.

Prvotní impuls přišel, jak u nás v Čechách bývá zvykem, u piva. Pár lidí v Nepomuku vědělo o dalších, kteří se fotografii věnují, dali jsme si schůzku, no a prvním setkáním nově založeného fotoklubu započala téměř pravidelná klubová činnost.

Samozřejmě jsme chtěli své práce prezentovat a ukázat veřejnosti. Hned první společná výstava se uskutečnila v nepomucké galerii o 2 roky později. Na stejném místě jsme se představili ještě 2x. Kromě toho naše fotografie byly vystavovány v zámku v Žinkovech, opakovaně při otevření Zelené Hory, pravidelně se členové účastní fotografické  přehlídky v Chanovicích. Zmíněná přehlídka si před téměř 20 lety dala za cíl mapovat obyčejný život v oblasti ohraničené městy Nepomuk, Blatná a Horažďovice. Jsme pravidelnými účastníky a fotografie našich členů pravidelně bývají oceňovány jako nejzdařilejší. Kromě toho jsme navázali spolupráci s kolegy fotografy v partnerských městech, vystavovali jsme v Kemnathu, kemnatští zase u nás v Nepomuku, z holandského města Swalmen u nás fotografovalo několik přátel a naši členové zase fotograficky zpracovávali holandské prostředí. Jednotlivě členové vystavovali např. ještě v Praze, v Chotěšově, v Klatovech, v plzeňském rozhlase.

Pravidelně každý měsíc naši členové prezentují svou tvorbu v tzv. Minigalerii Václava Křepelky v nepomuckém nákupním středisku Úslava. Prostor ve vestibulu začal před lety využívat k malým výstavám kamarád, kolega a aktivní člen fotoklubu  Václav Křepelka. Bohužel, Václav předčasně zemřel a po jeho odchodu jsme se rozhodli v jeho činnosti pokračovat a výstavní plochu jsme nazvali jeho jménem. Dalším místem, kde bývají vystaveny pravidelně naše fotografie, je krásný prostor v Zelenohorské poště.

Protože nejsme nijak žánrově jednotní, každého baví fotografovat něco jiného, schůzky bývají možností představit své snímky druhým a pokud někoho cokoliv zaujme, druzí ochotně pomohou a poradí. Můžu uvést 2 příklady. Kamarád má jako oblíbené fotografické téma krajinu. Pozvali jsme ho na motocyklové závody, které nikdy dosud nefotografoval, právě proto pak vznikly velmi netradiční a zajímavé fotografie. Nebo další příklad vzájené spolupráce, kromě jednoho z členů nikdo neměl zkušenost s fotografováním s ateliérovými světly. Pozvali jsme hezkou modelku a pod vedením o něco zkušenějšího kolegy si ostatní vyzkoušeli fotografování s umělým osvětlením.

    

Nejméně 10 let jezdíváme do Prahy na prestižní výstavu Czech Press Photo. To je pro nás jeden z důležitých společně prožitých dnů. Jednak vidíme, které fotografie byly porotou vybrány mezi výstavní kolekci, vnímáme, jak se společenské události promítají do fotografické tvorby. Po této výstavě následuje tradiční posezení v legendární pražské pivnici U Zlatého tygra. I tam už jsme pořídili mnoho zajímavých fotografií a je-li na na nich kromě hostů personál pivnice, rádi obsluhujícím pánům zvětšeniny věnujeme.

    

Naši činnost finančním příspěvkem podporuje město Nepomuk. Máme zakoupeny výstavní klipy, desky na fotografie a další potřebné vybavení.

Uvažovali jsme někdy v zimě  na přelomu roku 2014/2015 o víkendovém workshopu, chtěli jsme oslovit fundovaného fotografa, se kterým bychom strávili společný víkend a pod jeho vedením fotografovali. Jenže nastal problém, nemohli jsme najít jméno, na kterém bychom se shodli. Schůzka skončila, rozešli jsme se domů a druhý den jsme dostali od jednoho člena mail, že oslovil pana prof. Jindřicha Štreita, zda by byl ochoten s námi strávit víkend. Překvapivě přišla obratem souhlasná odpověď. Mě osobně polilo horko, protože v té chvíli jsem si nedokázal představit, co my s takovou osobností budeme celý víkend dělat, nebo spíš, co bude dělat on s námi. Ani nás neznal, cizí pro něj bylo i prostředí, do kterého se k nám měl vypravit. Nakonec jsme domluvili jeden říjnový víkend. Pan profesor přijel v pátek odpoledne, představili jsme se mu předložením snímků toho, co každý z nás rád fotografuje. V sobotu jsme od 8. hodiny společně  fotografovali, shodou náhod se v ten den v Nepomuku uskutečnila celá řada různých akcí. Na sobotní večer si každý připravil výběr cca 20-25  snímků, pan profesor každý předložený snímek zhodnotil, vytkl nedostatky, doporučil úpravy a občas i pochválil. K fotografování jsme se  dostali ještě v neděli dopoledne. Pro všechny byl čas strávený s osobností světové dokumentární fotografie úžasně inspirativní a opravdu silným zážitkem. Totéž jsme s p. Štreitem absolvovali i v roce 2016. Kromě toho jsme za ním jeli do Chebu, kde se v prosinci 2015 otevírala největší česká Fotogalerie G4, kde mj. vystavoval i Jindřich Štreit. Další cesta do Chebu byla v březnu 2016 na výstavu absolventú Slezské univerzity, kde prof. Štreit pedagogicky působí. Několik členů se zúčastnilo červnové vernisáže v Olomouci, kde J.Š. uspořádal ke svému životnímu jubilelu velkou výstavu.  Z Olomouce se pak společně přesunuli do jeho působiště v Sovinci a strávili s ním další fotograficky plodný víkend. Další příležitostí ke společnému setkání byl v září 2016 Fotofestival v Blatné, kde Jindřich Štreit byl jednou z vystavujících i přednášejících osobností. Můžu jen potvrdit, že se mezi členy fotoklubu a panem profesorem vytvořil velmi silný přátelský vztah. Uspořádání jeho výstavy v Nepomuku je pro nás vyvrcholením spolupráce i vzájemného přátelství.

Před 2- 3 lety činnost fotoklubu výrazně stagnovala a nebyli jsme daleko od ukončení společné činnosti. Seznámení s Jindřichem Štreitem tyto pesimistické tendence úplně negovalo, každého z nás fotografování baví podstatně víc, o každém snímku před zmáčknutím spouště víc přemýšlíme a věříme, že je to na našich fotografiích znát.

Členská základna má v současné době cca 12 aktivních členů, mnozí v průběhu let odešli a jiní zase přišli. Počet se pohyboval dlouhodobě mezi 10 - 12 členy.