Na téma strategické plánování

Rozhovor s Ing. Radimem Gillem z firmy HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o. na téma strategické plánování publikovaný v Nepomuckých novinách 04/2017

Co to je „strategické plánování“?

Ano, to je častá otázka. Existuje také více správných odpovědí. Osobně se mi líbí, pokud odpověď akcentuje, že jde o způsob, jak zacházet se zdroji, které jsou vždy konečné. Což je mimochodem případ menších měst, kde jsou zdroje ještě omezenější.

Jak dlouho se věnujete problematice strategického plánování?

Společnosti HaskoningDHV a BermanGroup jsou prvními konzultanty, které se problematice strategického plánování měst v r. 1995-96 začaly věnovat profesionálně (a já osobně jsem v té době již v HaskoningDHV pracoval, byl jsem tedy u začátků strategického plánování měst v ČR). Obě společnosti jsou na trhu dodnes.

Proč jste si vybral tento obor?

Jde o komunikaci s lidmi - a to nepřestává bavit. Jednak proto, že pokud jde vše správně, cítíte, že můžete pomoci. Na druhou stranu pocit, jak se sám učíte, je k nezaplacení.

Pro jaká zajímavá místa jste zpracovávali strategické plány? Která z těchto míst si stále pamatujete a proč?

Rád vzpomínám na práci pro památky UNESCO. Zpracovali jsme první strategii Lednicko-valtického areálu, poslední strategii města Kroměříže nebo jsme vedli seminář o strategické vizi města Litomyšle. To jsou místa, kde potřebujete zejména pokoru a kde vidíte, že hlavní principy správné strategie byly položeny již v minulosti.

Proč je, z vaší zkušenosti, důležité, aby města, regiony a obecně veřejný sektor strategicky plánovaly?

Na vysokých školách by vám jistě poskytli fundovanou akademickou odpověď. Ze své pozice praktika vidím, že hlavní potřeba strategií ve veřejném prostoru je odvozována od čehosi, co můžeme nazvat konsensem. Zejména v poslední, poměrně turbulentní, době města a regiony potřebují konsens a sdílené vize o budoucnosti jako základ pro veškeré plánování a realizace v území.

V čem se strategické plánování ve veřejném sektoru odlišuje od strategického plánování v soukromých společnostech? A naopak - v čem se mu podobá?

Dobrá otázka, myslím, že takto mi ji ještě nikdo nepoložil. Z mého pohledu strategie v soukromých společnostech má zejména finanční motivátory (úspora nákladů, zvýšení zisku). Strategie veřejného sektoru se vyznačují důrazem na konsens, stabilitu a dlouhodobost. Půvabné je, že pokud by strategie v soukromém sektoru převzaly to dobré ze strategií veřejných a naopak, vzniknou ideálu hodně podobné strategie.

Jaké přínosy může mít strategický plán pro město? Jak mohou ze strategického plánu profitovat obyvatelé města?

Strategie je dlouhodobá projekce snah politického vedení města. Politické vedení skládá účty občanům, kteří jej volí/nevolí. Profit občana ze strategického plánu je skryt v tom, nakolik dlouhodobá projekce politik města souzní/nesouzní s jeho potřebami a hodnotami.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad, konkrétní benefit vámi zpracovaného strategického plánu pro konkrétní město?

Osobně mám dobrý pocit ze situace v Brně, kde v posledních 10 letech došlo k neuvěřitelnému boomu v oblasti malých podniků typu start-up v oblasti digitálních technologií a vývoje software, k čemuž ve Strategii pro Brno byla předpřipravena opatření typu inovačních voucherů a městských stipendií vybraným talentům vznikajícího odvětví.

V čem může být strategický plán přínosný i pro město velikosti Nepomuku? Není strategický plán pro město této velikosti přece jen příliš velký luxus?

Ze strategického pohledu neexistuje velké, či malé město. Naopak se dá možná říct, že z jistého pohledu je jasná strategie v případě menšího města ještě potřebnější než u velkého – potřeba strategie, jak jsem uváděl, vyplývá ze skutečnosti, že naše zdroje, které můžeme použít pro rozvoj, jsou omezené. Musíme se proto strategicky rozhodnout, jak je použijeme. Malé město přitom má ještě omezenější přístup ke zdrojům než větší – možná proto potřebuje strategické vodítko pro rozhodování ještě více než velké.

Měl by se strategický plán pro město této velikosti nějak odlišovat od strategií velkých měst nebo regionů? V čem?

Odpovím obecněji, nicméně stále pragmaticky. Dobrá strategie je realistická a smělá zároveň. To vám pomůže s měřítkem vaší strategie a vašich strategických cílů, které budou určitě jiné než ve městě s 300,000 obyvateli a rozpočtem 10 mld. Kč. V případě menšího města by možná měl být větší důraz na několik málo strategických rozvojových projektů – protože implementace strategie nakonec bude o investici do několika významných projektů. Proto jsme velmi uvítali, že součástí naší práce v Nepomuku by měly být i „oborové koncepce“. Právě v těch by se poněkud obecnější výroky strategie měly rozpracovat do konkrétních strategických a doplňujících projektů.

Kde jsou naopak limity strategického plánování?

Právě ve veřejném prostoru je z mého pohledu největším limitem perioda volebního období. Někdy vidíme, že 4 roky jsou málo na to, co je třeba udělat, bez ohledu na to, zdali jde o součást strategie, či ne. Je tak zásadní zajistit, aby strategie byla dlouhodobá, aby neskončila s jedním volebním obdobím. Na strategii proto musí být dosažen koncensus.

Co, podle vaší zkušenosti, rozhoduje o úspěchu a neúspěchu strategického plánu? Poznáte na první pohled dobrý strategický plán od špatného?

Na první pohled se, podle mé zkušenosti, nedá poznat, zdali je daná strategie správná, či špatná (s výjimkou exemplárních případů). O úspěchu velmi rozhoduje právě dosažení koncensu a skutečnost, že strategii nejen politická reprezentace, ale také občané, spolky, kulturní instituce, podnikatelé, zkrátka pokud možno všichni, kdo se na životě města podílejí, přijali za svou. Druhou zásadní věcí, která v dlouhodobé perspektivě rozhoduje o buď úspěchu, nebo neúspěchu strategie (tedy dosažení/nedosažení vize) je to, jak se se strategií pracuje poté, co je přijata – tedy jestli jde o živou strategii, nebo strategii „šuplíkovou“.

Proč je důležité, aby se do strategického plánování zapojila veřejnost? Pro rozhodování si přece volíme politickou reprezentaci. Jaká je tedy role veřejnosti?

Přínos strategie pro jakékoli město nastává, pokud zaujme lidi a ti vezmou výsledek za svůj. Proto věnujeme poměrně hodně důrazu a zdrojů na práci s veřejným míněním a zapojování obyvatel již do procesu tvorby strategie. Věříme, že to půjde i v Nepomuku.

Je zcela špatně, pokud se strategie stane „volebním programem“ aktuální politické reprezentace – taková strategie nepřežije volební období. Strategie musí být naopak, jak už jsem uvedl, koncensem, který všichni zúčastnění přijmu za svůj. Pokud je veřejnost zapojená, může zabránit její politizaci – veřejnost si pohlídá, aby strategie vyjadřovala skutečné potřeby města. To je pro nás, zpracovatele, nesmírně cenné. Proto budeme i v Nepomuku velice stát o co nejvyšší míru zapojení veřejnosti.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad/příklady, jak se participace veřejnosti projevila v kvalitním plánování v dlouhodobém pohledu?

Neradi bychom v této souvislosti hovořili o konkrétních klientech, proto se snad nebudete zlobit za trochu obecnější odpověď. Naší zkušeností je, že vysoká míra participace veřejnosti přinese vyváženější strategii. Setkali jsme se kupříkladu s případy, kdy politická reprezentace (ze správných pohnutek) byla až příliš zaměřena na jednu konkrétní oblast, nebo dokonce projekt, dejme tomu vybudování velké průmyslové zóny. Veřejnost ale jasně dala najevo, že ji „pálí“ jiné věci – například mrtvé centrum maximálně s hernami a s tím spojené bezpečností problémy, málo veřejné zeleně, chybějící konkrétní služby, atd. Díky zapojení veřejnosti je dosaženo vyvážené strategie, která dostatečně akcentuje kvalitu života.

Jaké způsoby a metody jsou, dle vaší zkušenosti, nejefektivnější pro zapojení veřejnosti do strategického plánu? Co byste vedení města Nepomuku v této souvislosti doporučil?

Pokud to jen trochu jde, je nejlepší setkávat se tváří v tvář a dát veřejnosti možnost, aby odpovědi sama formulovala. Proto, společně s vedením města Nepomuku, plánujeme řadu příležitostí pro taková setkání. Uspořádáme veřejná komunitní setkání, na nichž bude moci hovořit kdokoliv. Vyšleme do ulic spolupracovníky (pokud to jen trochu půjde, místní), kteří se kolemjdoucích budou ptát na jejich názor. Sestavíme otevřené tematické pracovní skupiny, kde budeme diskutovat konkrétní témata.

Co se strategickým plánem dělat poté, co je zpracován a schválen? Jak by měl proces fungovat, aby strategický plán skutečně přinesl benefity?

Se strategickým plánem je potřeba dále pracovat i po jeho schválení. Máme velkou radost z měst, kde se podaří pracovní skupiny udržet i po schválení strategie – pracovní skupiny se potom pravidelně, řekněme jednou ročně, setkávají a vyhodnocují, jestli se v jejich tematické oblasti daří naplňovat cíle strategie nebo ne. Je skvělé, když se městu podaří vytvořit takový systém zpětné vazby, která ho včas upozorní na to, že implementace strategie se začíná vzdalovat vizi rozvoje města, na níž se všichni shodli. Za nás můžeme slíbit, že uděláme vše pro to, aby se toto povedlo i v Nepomuku. Budeme s pracovníky městského úřadu pracovat na tom, aby se přijaly takové procesy, které sběr zpětné vazby a pravidelné hodnocení strategie umožní.