Přírodní park Kákov – Plánický hřeben
Místo/adresa:
Přírodní parky Kakov – Plánický hřeben tvoří vrcholová část Plánické vrchoviny, která tvoří mezi Šumavou, Brdy a Blatenským pohořím jakousi migrační křižovatku. Území dominují vrchy Rovná (728 m n. m.), Barák (706 m n. m.), Na Balkáně (706 m n. m.) a Stírka (706 m n. m.). Oba parky jsou tvořeny převážně migmatity, které jsou prostoupeny nemigmatizovanými horninami, v nižších polohách tvoří podloží granodiority a injikované ruly.
Území je pramennou oblastí řeky Úslavy (v horním toku Bradlavy). Z významnějších toků můžeme jmenovat Čeletický, Kunkovický a Pařezký potok. Na svazích Kákova se nachází několik pramenišť, jejichž vody sbírá potok Mihovka, který protéká rybníkem Jednota a u Nepomuku se vlévá do Úslavy.
V členitém terénu vyniká mozaikovitá struktura lesů, zemědělsky využívaných ploch, drobných vodních ploch a malých sídel.
Původně nejrozšířenější vegetační typ Plánické vrchoviny, květnatou bučinu s vtroušenou jedlí (Abies alba) a lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), najdeme dnes v chráněných územích, např. v přírodní rezervaci Jelení vrch nebo v přírodní památce Velký kámen. Na ochranu početné populace česneku medvědího (Allium ursinum) byla vyhlášena přírodní památka V Houlištích. Pro Plánický hřeben jsou charakteristické zachovalé zbytky mokřadních luk a bývalých obecních pastvin s výskytem ohrožených druhů rostlin. Příkladem jsou např. slatiniště a pcháčové louky (v přírodní rezervaci Polánecký mokřad) s vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), ostřicí Davallovou (Carex davalliana) a ostřicí zobánkatou (Carex rostrata). V lesních komplexech hnízdí čáp černý (Ciconia nigra), dnes zde pravidelně migruje i rys ostrovid (Lynx lynx).
Územím parku vede červeně značená turistická Křížkova cesta...
