Masopustní radovánky

V Nepomuku a v dalších obcích na Nepomucku proběhl 10. února tradiční masopust. Přinášíme odkazy na jednotlivá místa:

Tradice a zvyky spojené s masopustem mají v Česku dlouhodobou tradici

Kdy začíná a kdy končí masopust

Pod názvem masopust se skrývá celé období od Tří králů (6. ledna) až do začátku postní doby. Na Moravě se označuje jako fašank, fašinek nebo ostatky. Ačkoli nejde o církevní svátek, byl zařazen do církevního kalendáře a jeho termín se určuje podle data Velikonoc. Jak naznačuje název, v původním smyslu jde o „opuštění masa“. Synonymem je italské karneval, které pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“. Podle tradice se hlavní oslavy konají poslední tři dny před Popeleční středou, kterými toto období končí. Popeleční středa zahajuje předvelikonoční postní období. V minulosti se slavilo všude ve stejný čas, nyní se všelijaké masopustní obchůzky, reje a veselice konají nejčastěji o víkendu před masopustním úterkem, ale i dříve. V letošním roce připadlo masopustní úterý na 13. února.

Co předcházelo Popeleční středě

Tučný čtvrtek

Příprava na masopust tradičně začínala ve čtvrtek před masopustní nedělí (odtud název "tučný čtvrtek" či "tučňák"). Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Taneční neděle

Hlavní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se všichni chystali na taneční zábavu, která se často protáhla až do rána. V každém kraji si lidé vymysleli jiné názvy a jiné zvyklosti. V Praze vznikly v 18. století masopustní plesy zvané reduty, určené pro bohatší vrstvy. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.

Maškarní úterý

Vyvrcholením masopustu bylo masopustní úterý, kdy se pořádaly průvody maškar nebo hrály žákovské divadelní hry. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

Konec masopustu

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

Dlouhá tradice

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První reduta v Praze se konala v roce 1752.

Masopustní radovánky

V Nepomuku a v dalších obcích na Nepomucku proběhl 10. února tradiční masopust. Přinášíme odkazy na jednotlivá místa:

Tradice a zvyky spojené s masopustem mají v Česku dlouhodobou tradici

Rychlá navigace