Končí lhůta pro registraci invazních druhů živočichů

Řada invazních druhů se do evropské přírody dostala v minulých stoletích z chovů na kůži či maso – třeba nutrie říční, ondatra pižmová, jiné byly dovezeny jako okrasné – například pajasan žláznatý či bolševník velkolepý. Pro přírodu představují riziko, protože vytlačují původní druhy, přenášejí nemoci, mohou působit značné ekonomické škody. 

Invazní druhy z takzvaného uniijního seznamu je v Evropské unii zakázáno převážet, množit, chovat, nesmí se s nimi obchodovat a především je vypouštět do přírody. Ti, kdo tato zvířata chovají doma, je samozřejmě nemusí usmrcovat či odevzdávat. Musí ale zajistit, že se nebudou dále množit, a zaregistrovat je do jednoho roku poté, co je druh na unijním seznamu uveden. Nyní je na něm 88 druhů rostlin a živočichů. 

„Do našeho registru chovatelé nejčastěji zaznamenávali želvu nádhernou, s výrazným odstupem ji následuje mýval, nosál červený a korálovka pruhovaná [1]. Systematické kontroly registrovaných zvířat se neplánují, pokud nebude hlášena informace o jejich úniku. Naopak ti, kteří registraci neprovedou, se vystavují hrozbě sankce,  například odebrání zvířete. Invazní druhy totiž pro naši přírodu představují riziko - stačí jediná samice raka mramorovaného k tomu, aby vznikla rozsáhlá populace raků, a ta přenosem račího moru decimovala naše raky říční a kamenáče,“ vysvětluje Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Registrace je možná  přes webový formulář AOPK ČR. Po vyplnění přijde majitelům potvrzení o registraci. V případě nejasností je možné obrátit se na AOPK ČR, konkrétně na mail invaznidruhy@nature.cz. 

Instituce, jako jsou ZOO, akademická pracoviště, výzkumné ústavy a další, mají taktéž možnost tato zvířata dál chovat včetně množení, ale musejí si zažádat ministerstvo životního prostředí o příslušnou výjimku.

[1] Počty nahlášených korálovek se zvýší, protože jde o druh, který byl na unijní seznam přidán až při jeho pozdější aktualizaci.

Zdroj: beskydy.nature.cz