Svatý Jan Nepomucký

Symbol českého baroka.

Jan Nepomucký nebo též Jan z Pomuku byl nejpopulárnějším barokním světcem. Stovky jemu zasvěcených kostelů a kaplí a tisíce jeho soch nacházíme nejen ve střední Evropě, ale i v Itálii, Španělsku a také v zámoří - v Jižní Americe, Africe, Asii. Dle legendy prvomučedník zpovědního tajemství, patron mostů a vod, kněží, zpovědníků, mlynářů, vorařů, ledařů a poutníků, ochráncem proti povodním a proti pomluvám, zemský patron Čech, Bavorska, patron Habsburského domu i španělského loďstva. Symbol celé epochy. Nesmazatelná součást české krajiny. Jeho atributy jsou kanovnické roucho, pět hvězd kolem hlavy, krucifix v pravici, palma, kniha, prst na ústech. Celkem se nachází v Evropě přes 30 tisíc jeho realizací, ve světě pak zhruba 66 tisíc podob.

Jan z Pomuku se narodil kolem roku 1345 jako syn místního rychtáře, v Praze se stal bakalářem práv a doktorát získal na univerzitě v Padově. Po návratu byl roku 1389 jmenován generálním vikářem a ocitl se přímo v centru mocenského boje mezi církví a králem; v jedné z mnoha rozepří mezi Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna skončil Jan z Pomuku a tři další Jenštejnovi úředníci na mučidlech. Jan utrpení nepřežil, jeho mrtvolu shodili z Karlova mostu do Vltavy (stalo se 20. 3. 1393 po 9. hodině večerní). Tělo vyplavené na břeh se stalo předmětem uctívání, arcibiskup prohlásil Jana z Pomuku mučedníkem. Před rokem 1416 bylo Janovo tělo pohřbeno v katedrále sv. Víta.

V 16. století Janův příběh interpretoval Václav Hájek z Libočan, tak, že  Jana Nepomucký, byl umučenen proto, že nechtěl prozradit zpovědní tajemství královny Žofie. Ve skutečnosti Jan potvrdil nového opata kladrubského kláštera tak rychle, že král, čekající několik let na smrt předchozího opata, nestačil vznést formální námitky a dosadit svého člověka.

Uctívání Jana Nepomuckého se rychle šířilo, již na přelomu  16. a 17. století byl počítán mezi zemské patrony. V roce 1641 byla zahájena stavba prvního chrámu věnovanému Janu Nepomuckému - a to v jeho rodném městě, na místě údajného rodného domu. Roku 1719 byl komisionálně otevřen Janův hrob a v lebce byl nalezen organický zbytek, který byl považován za zázračně uchovaný jazyk. Již v roce 1721 byl Jan Nepomucký blahořečen a 1729 svatořečen, v přípravách na kanonizaci vznikla i galerie barokních plastik na Karlově mostě. Podle moderních zjištění je organická hmota ze světcovy lebky přeměněná mozková tkáň, nikoliv jazyk.