Kostel Povýšení sv. Kříže

V prostoru nad návsí stojí v dominantní poloze kostel Povýšení sv. Kříže, původně gotická stavba ze 13. století, postavená za účasti cisterciácké huti z Nepomuku a poškozená v letech husitských nepokojů. Vnějšek byl barokizován, věž byla druhotně přistavěna. Roku 1882 byl kostel výrazně upraven včetně zvýšení věže a prodloužení lodi. V presbyteriu, zaklenutém polem křížové klenby s bohatě profilovanými žebry, se uchovalo několik náhrobníků z 15. a 16.století. Přilehlý hřbitov byl zrušen a na místě zůstalo jen několik náhrobků při hřbitovní zdi. Vzrostlé stromy na parkově upraveném prostoru kostel značně zakrývají. Nový hřbitov obec vybudovala na opačném břehu řeky Úslavy.

Kostel Povýšení sv. Kříže je prostá budova z doby pozdní gotiky, zvenčí barokizovaná. Existuje domněnka, že byl založen některým nepomuckým opatem jako filiální svatyně městského farního chrámu. Čtvercový presbytář, ze dvou stran osvětlený barokními okny, je raně gotický z konce 13. století. Hlavní oltář má kamennou tumbu. Nad svatostánkem je umístěn mohutný dřevěný kříž s Ukřižovaným. Dva andělé ze dřeva, klečící po obou stranách kříže, byly ukradeni v r. 1993, kdy došlo ke vloupání do kostela. Zloděj se dovnitř dostal snadno: vylomil okno v zadní části lodi. Andělé byli později nalezeni rozlámáni v lese a nebylo je již možno opravit. V následujícím roce byly na okna zhotoveny na náklad obce kovové mříže.

Varhany od pražského varhanáře Emanuela Štěpána Petra (1853-1930) byly v kostele instalovány r. 1901. K východní straně presbytáře přiléhá zděná věž. Podle zápisu ve výše zmíněné školní kronice z r. 1891 měla být do té doby věž od výše 6 metrů prkenná. V tom roce byla navýšena zdivem, zbudován jehlancový krov a ten pokryt plechem. Dne 8. 11. 1891 byl posvěcen kříž a vyzdvižen na věž. Stavbu řídil Vít Růžička z Kláštera. V r. 1995 byly instalovány nové schody na věž: nové železné nahradily původní prkenné. Na podzim r. 2004 byla věž renovována; přitom byly odstraněny shnilé trámy a pozinkovaný plech a zhotovena nová střecha z titan-pozinkovaného plechu šedé barvy. V r. 2004 byly do hrotnice na věži uloženy dvě schránky. Jejich obsah tvoří noviny, mince, propagační materiály, list uvádějící nejdůležitější data o fungování obce a vzorky výrobků tří prádelských firem vyrábějících alkohol.

Ve věži bývaly tři zvony: sv. Jan (r. 1652), sv. Václav (r. 1652) a třetí přelitý (r. 1900) od Rudolfa Pernera v Českých Budějovicích ze zvonu Štěpána Pricqveye. Podle nápisů na zvonech je jisté, že první dva zvony věnoval Jindřich Lapáček ze Rzavého na Prádle a Drahkově, soudce zemský. Dnes je ve zvonici jen jeden zvon, který automaticky vyzvání třikrát denně.

Od 14. století byl kostel farní, v letech 1683-1786 byl opuštěn, pak zřízena samostatná lokálie a od r. 1857 je opět farní. Z řady kněží, kteří zde sloužili, zůstal v paměti především vlastenecky založený František Květoň, který dne 9. května 1856 poznal v herecké společnosti, putující do Plzně, tehdy již na smrt nemocného Josefa Kajetána Tyla a pohostil jej polévkou. Od r. 2006 připomíná tuto událost pamětní deska na vstupní bráně ke kostelu.

Kostel Povýšení sv. Kříže je nyní filiální ve farnosti při arciděkanství Nepomuk a sobotní bohoslužby se v něm konají dvakrát měsíčně.