Plzeňský kraj představil vizi obnovy zámku Zelená Hora
Veřejné dokumenty
| Představení Studie - prezentace (pptx, 5612,29 kB) |
| Zelená Hora - vize (pdf, 2658,92 kB) |
Areál zámku Zelená Hora na Nepomucku a především jeho okolí bylo výrazně poničeno zejména v časech totality, kdy jej využívala armáda. Místo, které je historicky významné, chátrá. Nyní se ale blýská na lepší časy! Zámek Zelená Hora by se mohl stát klenotem Plzeňského kraje.
Na podpoře stěžejních kroků, které povedou k uskutečnění vize využití zámku Zelená Hora, se shodli na konci letošního července partneři Plzeňský kraj, včetně obce Klášter, města Nepomuk, Ministerstva kultury ČR, Paměti národa a Matice sv. Jana Nepomuckého. „Jsem rád, že dohoda partnerů směruje ke vzájemné spolupráci při obnově zámku a jeho okolí a že všichni partneři preferují, aby areál zůstal veřejně přístupným kulturním objektem,“ říká radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka. Jak by to tedy mohlo dle představené vize na Zelené Hoře vypadat? Vize výrazným způsobem využívá rozmanitost historie Zelené Hory. Návštěvník v budoucnu přijede, aby si prohlédl interiér zámku nebo proto, aby poznal Zelenou Horu jako působiště sv. Vojtěcha nebo jako místo spjaté se zázračnou sochou Panny Marie Zelenohorské. Zelená Hora je také spojena s nedalekým bývalým cisterciáckým klášterem, s nalezením Rukopisu zelenohorského, založením Jednoty zelenohorské. V neposlední řadě s filmem Černí baroni.
Na Zelené Hoře by právě díky této rozmanitosti v budoucnu mohl návštěvník najít mnoho zajímavých různorodých expozic. „Zelená Hora má několik velmi zajímavých vrstev, může být cílem pro individuální turistiku, zahraniční turisty, rodiny s dětmi, ale i odbornou veřejnost,“ řekl Jiří Kunc, ředitel Paměti národa Plzeňský kraj. „Mladí lidé budou moci například v rámci školních programů zažít interaktivní expozici, ve které si na historii mohou doslova sáhnout.“ Zájem návštěvníků o novodobé dějiny bude směrován na moderně pojaté expozice založené na příbězích konkrétních osobností a pamětníků a reflektující období totalitních režimů včetně perzekuce selského stavu, církví a věřících, šlechty apod. Na obsah a správnost expozic dohlíží mimo jiné Post Bellum/Paměť národa. „Podíleli jsme se na vizi budoucích expozic, vytvořili jsme kostru toho, co by návštěvník mohl najít, když na Zelenou Horu přijde. Budou zde expozice například věnované historii samotné budovy nebo perzekuci církve,“ prozradil QAPu Jiří Kunc, ředitel Paměti národa Plzeňský kraj. „Pokud chceme ze Zelené Hory klenot, kterým si zaslouží být, je důležité, aby si každá ze skupin potenciálních návštěvníků našla to své,“ dodal. Podle vize bude mít Zelená Hora opravdu co nabídnout. Plán zahrnuje i obnovení návštěvnické trasy v zámeckých interiérech, která byla přístupná veřejnosti ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Návštěvníka může v budoucnu přitáhnout i místo nálezu Rukopisu zelenohorského, původní středověké podzemí, místo výhledu ze zámecké věže nebo hradní poutní kostel.
„Chceme ze Zelené Hory udělat místo, které bude opravdu žít, které budou lidé nejen rádi navštěvovat, ale i se vracet zpět. Toho docílíme, když tam lidé naleznou nejen kvalitní zajímavý obsah v podobě expozic, ale také tím, že se tam budou odehrávat nejrůznější kulturní akce,“ řekl Zdeněk Hazdra, historik, zástupce Kulturního centra Plzeňského kraje, taktéž spoluautor vize.
Kulturní akce se na Zelené Hoře pořádají už nyní, například koncem června zde vystoupil světoznámý kytarista Štěpán Rak. K vrcholným událostem letošního kulturního léta v kraji patřil však koncert pro Zelenou horu v režii Plzeňské filharmonie, který se uskutečnil v sobotu 19. srpna od 20 hodin v obci Klášter. Koncert odvysílala přímým přenosem Česká televize a byl spojen se sbírkou ve prospěch právě záchrany zámku. Sbírku organizuje Post Bellum/Paměť národa. Odkaz na sbírku: https://www.darujme.cz/zachranmezelenouhoru
Plzeňský kraj se na projektu bude podílet nejen finančně, ale také jako odborný dohled. „Plzeňský kraj pro naplnění vize podpoří obec Klášter finanční podporou na pořízení podmiňující technické dokumentace. Pomoci hodlá také poskytnutím odborných kapacit pro vedení projektu obnovy i souběžného provozu areálu tak, aby návštěvníci i za současných podmínek měli z návštěvy co nejpříjemnější prožitek,“ řekl radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka.
Během roku by mělo dojít k několika potřebným krokům, které jsou pro projekt důležité. Jedná se například o inventarizaci, zaměření zámku, historický průzkum technický průzkum, vytvoření libret prvních tří expozic nebo zajištění standardů pro provoz areálu.
„Dokonce se již nyní pracuje na přípravě projektu, díky kterému by v první fázi obnovy měly být zlepšeny podmínky pro příchod, vstupní obsluhu návštěvníků, vybudování potřebného sociálního zázemí a snad i rekonstrukci a otevření vyhlídkové věže,“ doplnil Libor Picka. Obnova Zelené Hory je běh na dlouhou trať. „Definovaná vize je klíčovým předpokladem pro získávání dotačních prostředků. Pro přípravu projektů obnovy jsou nyní zásadní zajištění stavebně historických a technických průzkumů a zaměření objektů,“ zdůraznil závěrem ředitel Regionální rozvojové agentury PK Filip Uhlík. „Je zřejmé, že obnova areálu je komplexní a především dlouhodobý úkol. Nebojím se, že by postupně nenalezly dotační prostředky na jeho záchranu. Jako první úkol vidím využití evropských fondů na řešení bezprostředních potřeb návštěvníků a opětovné zařazení areálu do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR,“ uzavírá radní Picka.
