Separace bioodpadů v DSO Mikroregion Nepomucko - kompostéry

Mikroregion Nepomucko, společně se Státním fondem životního prostředí a fondem Evropské unie v rámci Operačního programu Životního prostředí připravili pro své občany projekt na separaci biologicky rozložitelného odpadu formou kompostování „Separace bioodpadů v DSO Mikroregion Nepomucko - kompostéry“   

KOMPOSTOVÁNÍ

• Proč kompostovat

Během pěstování z půdy postupně mizí živiny, které je potřeba průběžně doplňovat. Chemická hnojiva mohou mít negativní účinek na přirozenou strukturu půdy. Zvolit správné složení hnojiv a jejich dávkování bývá často velmi obtížné, kvalitní hnojiva jsou drahá.

Potřebný organický materiál bohatý na živiny si snadno připravíme sami kompostováním, během kterého dochází za pomoci vzduchu a půdních mikroorganismů k přeměně velkých organických látek na menší, stabilnější a pro rostliny snadněji dostupnější složky označované jako humus.

Velikou výhodou kompostování je využití odpadu a kuchyňských zbytků. Až dvě třetiny odpadu, který běžně vyhazujete do popelnice, můžete zužitkovat. Šetříme tak naši peněženku (platíme méně za odvoz odpadu a ušetříme za hnojivo) i životní prostředí.

•  Umístění kompostéru

Než začnete s montáží, určete vhodné umístění kompostéru.  Při výběru místa dbejte na snadný přístup z domu i ze zahrady a zachovejte minimální vzdálenost 0,5 m od sousedního pozemku. 

• umístěte kompostér na rovný povrch,
• před umístěním půdu nakypřete,
• neumísťujte na asfalt a beton,
• vhodné je slunné až polostinné místo,
• musí být chráněno před větrem, avšak úplné bezvětří je nevhodné.

• Zásady kompostování 

• Materiál

Správné složení kompostu je základem pro jeho správnou tvorbu. Rozlišujeme dvě skupiny odpadu – zelený (bohatý na dusík) a hnědý (bohatý na uhlík). Zelený odpad se vyznačuje měkkostí a vlhkostí, patří do něj tráva, zbytky zeleniny a ovoce. Hnědý je suchý a tvrdý, např. větve, papír.

Velikost materiálu úzce souvisí s provzdušněním. Velmi malé, kompaktní částečky nemohou být dostatečně provzdušněny, naopak větší částice jako je sláma nebo kousky dřeva umožní dostatečný přístup kyslíku. V trávě a hnoji se zase daří potřebným půdním mikroorganismům. Správný kompost by se proto měl skládat z různých typů odpadů.

V podstatě je možné kompostovat všechny organické látky, pozor však na chemicky ošetřený materiál a rostliny napadené různými chorobami. Ze špatných surovin dobrý kompost neuděláme!

• Materiál vhodný ke kompostování

Dbejte na pestré složení kompostu.

• zelený odpad - ovoce a zelenina, čerstvá tráva, čerstvé listí, hnůj, močůvka, kávový lógr, čajové zbytky,
• hnědý odpad - suché listí, sláma, novinový papír, obaly a skořápky od vajíček, papírové utěrky a ubrousky, lepenky, piliny, třísky, kůra, rozdrcené větvičky, ořechové skořápky.

• Co nepřidávat do kompostu

Kosti a zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce (bývají chemicky ošetřeny), popel z uhlí, plevel, větve z tújí, rostliny napadené chorobami, prach z vysavačů, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, léky, potištěný papír (časopisy), výkaly, pleny.

• Jak kompostovat?
• Založení kompostu není obtížnou záležitostí, důležitý je však výběr správného kompostéru. Naše kompostéry mají vysokou životnost a jsou vhodné pro rychlé kompostování, neboť v nich dochází k rychlému tlení biologického odpadu díky systému ventilačních otvorů. Mají horní odklápěcí víko a spodní dvířka pro odebírání hotového humusu.
• Při zakládání kompostu začínáme s 15 cm vrstvou hnědého materiálu (hrubého a vzdušného), který nesmí chybět ani ve vyšších vrstvách k zajištění dobré aerace.
• Kompostování urychlí malé množství již vyzrálého kompostu (z předchozího kompostu, od souseda), který obsahuje namnožené půdní mikroorganismy. Umístíme jej na dno nového kompostu.
• Vrstvy hnědého a zeleného odpadu se střídají, příliš hrubý materiál je dobré nadrtit. Na dva až tři díly hnědého připadá jeden díl zeleného. Máme-li větší množství trávy a vařených kuchyňských zbytků, je dobré je míchat s hrubším materiálem (nadrcené větve, sláma) a prosypávat zralým kompostem nebo zeminou.
• Hmotu občas prolijeme kbelíkem vody.
• Dostatečně provzdušňujeme. Při nízkém obsahu kyslíku dochází ke značnému zpomalení celého procesu a k hromadění amoniaku (čpavku), což se projeví odporným zápachem. Minimálně jednou za tři měsíce by se měl kompost přeložit, aby se spodní části dostaly na povrch a naopak. Zpočátku doporučujeme překládat častěji, a to po měsíci založení kompostu.

• Teplota a vlhkost
• Mikroorganismy během kompostování uvolňují velké množství tepla. Je-li kompost správně založen a udržován, udržuje si teplotu mezi 49 a 60 °C, a to i v zimě. Pokles teploty kompostu je známkou nedostatku kyslíku.
• Při 55 °C dochází k úmrtí nežádoucích patogenů. Podaří-li se nám kompost udržet alespoň pár dnů nad touto hodnotou, nebude vzniklý humus obsahovat organismy způsobující různé choroby rostlin.
• V letních měsících musíme ale dát pozor, aby teplota dlouhodobě nepřekročila 60 °C, jinak by došlo k úhynu potřebných půdních organismů a proces kompostování by trval podstatně delší dobu.
• Po dokončení procesu kompostování teplota poklesne asi na 38 °C. Začíná zrání kompostu, které trvá asi 2 měsíce. Během celého zrání je teplota konstantní.
• Vlhkost kompostu není potřeba nijak měřit: bude-li povrch kompostu suchý, kompost zalijeme, pokud se po jeho stlačení v prohlubni vytvoří malé bazénky, je příliš vlhký.

• Kdy je kompost zralý

Kompostu vonícího po lesní půdě se dočkáme zhruba za šest měsíců, může být však hotov již za 8 až 10 týdnů. Zralý kompost má tmavě hnědou barvu, je jemný a nepáchne. Má schopnost zadržovat vodu, provzdušňovat půdu a obohacovat ji o živiny.

Zralost kompostu ověříme jednoduchým testem. Mělkou misku naplníme kompostem a navlhčíme. Na povrch vysejeme semínka, jemně přitlačíme a misku zakryjeme fólií. Pokud po několika dnech většina semen vyklíčí, znamená to, že kompost již neobsahuje žádné škodlivé látky a můžeme jej použít. Sytě zelené klíčky svědčí o dobře vyzrálém kompostu, jsou-li však klíčky žluté či hnědé, ještě měsíc počkáme a znovu provedeme test.

• Správné používání kompostu

Počáteční finanční i časová investice se vám vrátí v podobně krásných, rychle rostoucích rostlin, kvalitního ovoce a zeleniny. Kompost se hodí ke všem plodinám, ocení jej i stromy a trávník. Na dostatečné zásobování půdy živinami stačí 1-2 cm vysoká vrstva kompostu ročně, která se zapracovává mělce do půdy. Chcete-li zlepšit podmínky růstu vaší rostliny v květináči, smíchejte kompost a půdu v poměru 1:1.

• Problémy s kompostem
• Zápach. Může za to špatné složení nebo nedostatek vzduchu. Není – li kompost dobře provzdušněn, hnije. Pokud kompost pravidelně promícháváte, zkuste mu dodat kompostu uhlík přidáním hnědého materiálu (větve, listy, piliny, lepenky).
• Neprobíhá rozklad. Je-li kompost příliš vysušený, zalijte jej vodou a dodejte mu dostatek dusíku ze zbytků zeleniny a ovoce či posekané trávy.
• Kompost láká živočichy. Ochranu před hlodavci zabezpečí síťované podlahy Thermoking (možno dokoupit). Drobné mušky kompostu nijak neškodí.
• Kompostování je příliš pomalé. Přidejte trochu půdy, hotový kompost nebo příměsi aktivující tlení (např. močůvka nebo speciální urychlovače kompostů). Ujistěte se, že přidáváte dostatek zeleného materiálu kvůli obsahu dusíku.