Co se psalo ve sborníku "Pod Zelenou horou" I.

Poušť sv. Vojtěcha

Při staré zemské cestě, která vedla od Prahy přes Dobříš, Hvožďany, Nepomuk ke Klatovům a odtud dále k zemským hranicím, ční mohutná kupa zalesněného vrchu Štědrého (665 m). Je to přirozený a dávný mezník žup a zemských krajů, na jehož svazích vyvěrá šest studánek. Stará cesta, jejímiž místy vede nyní okresní silnice, stoupala sedlem mezi Štědrým a nižším Chlumcem (521 m) k Dožicům. Vedla starobylou Vrčení, opředenou svatovojtěšskou legendou (podobně jako Ticholovec u Přeštic), Zelenou Horou a samotnou Vyskočilkou. Tomuto místu mezi lesy se odedávna říká "poušť sv. Vojtěcha". Nejstarší zprávu o této cestě máme ze svatovojtěšské legendy. Sv. Vojtěch se po ní vracel s četným průvodem na sklonku 10. století do Prahy. Jeho četná zastavení i různé příhody byly později zvěčněny legendami, takže můžeme tuto cestu sledovat od zemských hranic až do středu země.

Podle legendy tu sv. Vojtěch nějaký čas poustevničil a oddával se nábožnému rozjímání i půstům v místech, která se tehdy skutečně podobala poušti. Bylo to po dlouhém suchu, kterým byla naše země stižena kletbou Vršovců, sňatou právě zde na Zelené Hoře sv. Vojtěchem. Když se díval na svahu Štědrého na těžkou práci oráče, vyprosil světec i tomuto místu vláhu, pramen "dobré vody", který vyrazil pd dotekem jeho hole ze skály. Motiv této legendy byl zaznamenán nejprve v kronice Václava Hájka z Libočan, později pak uváděn staršími i novějšími básníky: Šimonem Lomnickým z Budče, proboštem Pontánem z Braitenberka, Matějem Steyerem i jinými. Později především K. H. Máchou, O. Mokrým a také Jaroslavem Vrchlickým, v mohutném oratoriu s hudbou Ad. Piskáčka. Jisté je, že voda je silně radioaktivní, proto i léčivá. Tato vlastnost, zvaná dříve "zázračnou", způsobila, že pramen zasvěcený sv. Vojtěchu těšil se úctě širokého okolí a dal i základ pozdějším lázním.

Mniši cisterciáci z Pomuckého kláštera upevňovali v celé okolní krajině křesťanství. Šířili zde kult mariánský a úctu k domácím světcům, zejména k sv. Václavu a sv. Vojtěchu. Právě oni asi objevili "kámen" se zřejmými otisky světcova těla, jeho lože na svahu Chlumce. U něho byla již ve 14. století a snad i dříve postavena svatyňka zasvěcená sv. Vojtěchu, původně zřejmě jen dřevěná...

A. Berkovcová a J. Bárta

Pokračování článku ve sborníku Pod Zelenou horou, ročník I (XIII), číslo 1/97, str. 5 - 7.